Děti, zahrávat si s Armagedonem může být nebezpečné! Nezkoušejte to ve vlastním bytě! Crowby je padlý anděl, teoreticky tedy ďábel, prakticky však člověk. Celé stovky let je naturalizovaný na Zemi, kam byl nasazen jako "spící" agent. Miluje staré automobily a populární hudbu a všeobecně dvacáté století, protože to je mnohem lepší než století sedmnácté, a to zase bylo mnohem přijatelnější než to čtrnácté. Žije si skvěle, může si to totiž dovolit.
Jistě tímto dalším příběhem T. Pratchetta a N. Gaimana nebudete zklamáni. Čeká vás setkání s Ním. Nastal totiž čas narození nového Satana. Jenom rozpoznat, který z těch dvou roztomilých novorozených chlapečků to je.
Pratchett i Gaiman jsou bezesporu jedni z nejlepších a nejprodávanějších fantasy autorů současnosti. Oba jsou vtipní, zkušení a mají nadání trefně parodovat dnešní společnost. Ale je zřejmě těžké dva takové mozky naráz ukočírovat. Dobrá znamení jsou příkladem, že čeho je moc, toho je příliš. Určitě je to skvělá knížka a chápu, že má takový úspěch a oblíbilo si ji tolik lidí po celém světě. Nicméně zkrátit ji tak o třetinu a vypustit zbytečné odbočky, tak by byla možná lépe skousnutelnější.
Jazyk, jemný britský humor, humorné postavy i nápad inspirovat se zjevením Svatého Jana, to vše je na jedničku. Ostatně, nic menšího bychom od těchto autorů ani neočekávali. V podstatě je těžké tuto knihu hodnotit kriticky, jelikož hodně záleží na vkusu čtenáře. Jste-li věrnými fanoušky Pratchettovy Zeměplochy a chcete se jednoduše zasmát, kniha je určena pro vás. Nicméně já, i když mám Pratchettovky ráda, mám k této knize výhrady. Možná je to proto, že Gaimanův přínos tu není oproti Pratchettovi tak dobře patrný.
Knihu jsem četla několik měsíců, to je u mě hodně neobvyklé. I když se mi líbila, nedokázala jsem se často donutit vzít ji do ruky a radši jsem sáhla po něčem jiném. Připisuji to především velmi roztříštěné a místy vytrácející se dějové linii. Jsem zvyklá na všechny ty kudrlinky, sáhodlouhé poznámky pod čarou a často jednoúčelnové odbočky. Ale jak jsem již napsala na začátku, tato kniha je jimi přesycená. Hlavni postavy jsou perfektní, ale děj u nich nesetrvá dostatečně dlouhou chvíli, aby se dostatečně prosadily. Příběh skáče od jedné postavy k druhé jako splašená koza a než se čtenář naděje, popisuje detailně místo hlavního děje život nějaké úplně nepodstatné postavy jenom proto, aby za chvíli přeskočil zase k jiné. Také se přiznám, že i když jsem četla poctivě, konec byl dost zmatečný a asi jsem nezaregistrovala nějaké důležité věci, protože jsem chvílemi jen četla a nechápala, co se děje. Jsem zřejmě fanoušek klasičtějších románů (i když najdou se mezi mými oblíbenými knihami i výjimky) a nedokážu ocenit snahu nahnat vtip, kde to jen jde. Protože tato snaha tu byla tak nějak víc křečovitější, nebo alespoň víc hmatatelná, než u klasických fantasy Pratchettovek.
65%
Konečné hodnocení: Tuto knihu lze těžko hodnotit, jelikož hodně záleží na vkusu čtenáře. Ve své podstatě není moc co vytknout, jenom jsem měla při čtení takový neúprosný pocit, že stále nevidím, nějakou snahu posunout děj vpřed. Děj byl přesycen různými odbočkami a vtípky, až se sám osobě vytrácel. Je prostě těžké držet dva geniální spisovatelské mozky na uzdě.
Originální název: Good omens
Překlad: Jan Kantůrek
Autor obálky: Martin Zouf
Rok vydání originálu: 1990
Rok vydání: 2000
Nakladatelství: Talpress
Počet stran: 490
Žádné komentáře:
Okomentovat