Inkoustová krev - Cornelia Funke

Prašprstovi se začne stýskat a nechá se znovu přenést do Inkoustového světa. Jeho žák Farid však zůstane a upadne do rukou krutého Basty. Podaří se mu uprchnout, aby varoval rodinu knihaře Mortimera, jehož dceru Maggie miluje. S pomocí Maggie se chce dostat do Inkoustového světa a tam varovat a chránit svého pána Prašprsta. Proniknou tam však i jejich nepřátelé a plány Farida a Maggie jsou ohroženy.

Děj bezprostředně navazuje na první díl trilogie, Inkoustové srdce. Po zkušenostech s předchozím dílem jsem se už pohádkovým nádechem knihy nenechala zmást. Věděla jsem, že paní Cornelia Funke není jen nadaná spisovatelka s neuvěřitelným vypravěčským talentem, ale že i když píše také knížky pro děti, dokáže pořádně přitvrdit a rozehrát takový příběh, který byste v tak krásně malovaném nevinném obalu nečekali. Nebudu sáhodlouze rozepisovat všechno, co se mi na této inkoustové trilogii líbí, protože bych se neustále opakovala, jen shrnu to, co jsem napsala k prvnímu dílu: skvěle promyšlené, skvělý výklad, překlad na jedničku, postavy si okamžitě zamilujete, většinu událostí nečekáte. 

První díl sice mohl být lehce předvídatelný (minimálně bych nečekala nějaký špatný konec), ale druhý tedy předvídat nemůžete ani náhodou. Vážně jsem občas netušila, kam vším tím autorka míří a hodně věcí mě překvapilo, zvlášť pak úplný konec. Věděla jsem, že ani v prvním dílu nebyl klasický happyend, ale tohle jsem nečekala. Ne, že bych neoceňovala autorčinu odvahu sáhnout po takovém konci a určitě nejsem zastánce slaďáren na závěr, ale přesto doufám, že v posledním díle se trochu karta obrátí. Není to přání knižního kritika a náročného čtenáře, ale někoho, kdo se zamiloval do postav v knize a prostě nějak nemůže přenést přes srdce, že se jim dějí takové věci. Ne vážně, ten konec byl hrozně dojemný.

Všechny postavy jsou skvěle vykreslené a i když některé už se v prvním dílu stačily projevit, tady je rozehrána partie, kde každý dostane svou příležitost. Také je druhý díl téměř dvojnásobně tlustější než první. Mnohem víc prostoru tu dostane Farid, Prašprst (za což jsem opravdu vděčná, je skvělej) nebo Fenoglio, naopak Maggie a Mo sice hrají v příběhu celkem důležitou roli, ale většinou se děje účastní prostřednictvím vyprávění někoho jiného a vážně se mi líbilo podívat se na Inkoustový svět různými pohledy. Líbilo se mi, jak byla pojatá postava Fenoglia jakožto tvůrce Inkoustového světa, jeho téměř božský komplex a ego, které dostalo studenou sprchu, když se jeho vlastní příběh začne vymykat kontrole. Ale musím se přiznat, že občas jsem měla vážně pocit, že kniha pochází z jeho hlavy a ne od spisovatelky napsané na obálce :) 

Farid s Prašprstem se stanou téměř hlavními hrdiny příběhu a jejich vztah, stejně jako vztahy mezi jinými postavami, se velmi dobře vyvíjí. Vůbec vtahy obecně jsou velmi originálně pojaté a není to jen klasické "tenhle s tímhle a tamtoho nemají rádi, tohle je padouch a tohle klaďas". Také se mi líbily některé nové postavy, které doufám v dalším dílu dostanou větší úlohu v hlavním příběhu, protože mají velký potenciál. 

Nejlepší věc ale je, že komě krátkých prostřihů do reálného světa se vše odehrává ve světě Inkoustového srdce, jehož svět je úžasně nápaditý, originální a kouzelný. Nenajdete tu klasické pohádkové bytosti. Ne. Zdejší víly jsou malé a modré, často protivné a nemají úplně nejlepší paměť, smrti zase vládnou bílé ženy, které lákají duše umírajících na druhou stranu a hlavně pozor na ohňové elfy, kteří žijí ve stromových hnízdech a člověk by si je mohl splést s nějakým hmyzem. Není dobré si je plést, mohli by vás ošklivě popálit. 

Miluju to.

85%

Konečné hodnocení: Knížku bych nedoporučovala dětem, protože je to sice hezký příběh, ale nevím, jestli by to dítě odrostlé na animácích od pixaru ocenilo. Doporučuji všem od náctiletého věku výš, protože kniha se určitě bude líbit i dospělým. Je to dobrodružná kniha, kterou si zamilujete, pokud přijmete její pravidla a vžijete se do kůže jejích postav. Dostanete se do neuvěřitelně kouzelného, ale nebezpečného světa, ze kterého se nebudete chtít vrátit. Já se vrhám na poslední díl, protože tato kniha si dobyla vrchní pozice na mém žebříčku velmi suverénně a jsem napnutá, jak to dopadne. 

Originální název: Titenblut

Série: Inkoustový svět

Autor: Cornelia Funke
Překlad: Marta Urbanová
Autor obálky: Miro Hadinec
Rok vydání: 2010
Rok vydání originálu: 2005
Nakladatelství: Knižní klub

Počet stran: 648