Inkoustová smrt - Cornelia Funke

V závěrečné části trilogie Inkoustový svět se vyhrocuje konflikt mezi rodiči Meggie, zda zůstat ve světě knih, Inkoustovém světě, nebo se vrátit do reality a o dobrodružstvích Inkoustového světa si jen číst. Další konflikt vzniká mezi Fenogliem, tvůrcem, Inkoustového světa, a Orfeem, který tento svět chce změnit podle svých představ. Vazač knih Mo coby zbojník Sojčí pírko se pouští do boje proti Zmijohlavovi. Láska Meggie k Faridovi pomalu slábne a dívka se začne zajímat o mladého Doriu, průvodce Černého prince. Zmijohlav je sice nesmrtelný, ale Mo upravil Prázdnou knihu, která je s osudem Zmijohlava spojena, tak, že kníže spolu s ní pomalu odumírá. Resa je těhotná a chce se vrátit do skutečného světa, požádá tedy Orfea, aby jí napsal slova, jejichž pomocí se může včíst zpátky. Orfeus však sleduje své vlastní plány... 

Strhující vyvrcholení mnohovrstevnatého příběhu určeného všem milovníkům temnějších pohádek a fantasy. Abych řekla pravdu, trošku jsem se bála, jak paní Funkeová celý příběh zakončí. První díl měl komplexnější příběh a sám o sobě byl ukončen dobrým závěrem, ale druhý a třetí díl na sebe naprosto navazovaly, takže jsem byla velmi napnutá. Nic člověku nedokáže zkazit náladu tak, jako špatný konec oblíbeného příběhu. Samozřejmě, že každý člověk má rád dobrý konec, kdy se jeho oblíbené postavy dočkají šťastného života "až do smrti", ale já nemusím mít přeslazený happyend a klidně si přečtu i otevřený nebo i nepříliš optimistický konec, když je dobře napsaný, logický a pasuje do příběhu. 

K mému potěšení inkoustová sága měla konec sice šťastný (jinak to ani snad dopadnout nemohlo, to jsem autorce věřila ), ale originální a s takovým pomyslným vykřičníkem. Jakože všechno je fajn a všichni jsou v podstatě spokojení...ALE... je tam takový temný mráček někde na okraji a my víme, že časem poroste. Klidně by mohlo vyjít další pokračování, ale to bych autorce nedoporučovala. Něco je prostě lepší ukončit v nejlepším. 

Jinak celkově bych ke knížce řekla asi to, že byla skvěle napsaná a přeložená, miluji ty malé postřehy a smysl pro detail, který autorka má. Sice budu mít první díl asi pořád nejradši (pro svou originalitu), ale musím uznat, že se od dvou dalších dílů hodně liší a právě druhý a třetí díl je spíše klasičtější román, i když z velmi originálního světa a velmi kouzelně podaný. A nepředvídatelný. Vážně, vždy když jsem si myslela "Ano, to bude takhle", znovu mi bylo dokázáno, že ne vždy je všechno tak jednoduché. Obdivuji tu schopnost zapojit do hlavního děje množství vedlejších postav. V inkoustovém světě si jsou totiž "všechny postavy rovny". Každá má potenciál všechno zničit, stejně jako všechno zachránit. Pravda je, že minimálně 2/3 knihy byly vyprávěny z pohledu záporných (nebo ne úplně kladných) postav. Musím říct, že to bylo velmi osvěžující. 

Když čtete tuto knihu, všechno opravdu ožívá. Je to jako živý svět, kde každý má svoje plány, každý po něčem touží a každý se snaží ochránit něco jiného (nebo někoho). Proto se nemůžete divit, že celý příběh může nakonec zachránit v podstatě nepodstatná postava, když má tu správnou motivaci. Víc prozrazovat nebudu.

Z knihy je vidět autorčina romantická duše a jakási touha po barevnějším světě. Nebudu tady pořád vyjmenovávat všechno, co mě tak nadchlo, protože to by bylo nadlouho a vy si můžete přečíst recenze k předchozích dílů, kde jsem se o tom rozepsala víc. Ano, i v tomto příběhu se občas nějaká ta pomyslná moucha najde, ale klady jí stonásobně přebijí. 

80%

Konečné hodnocení: Možná existují lepší knihy, ale máte-li také povahu snílka a očekáváte od knihy úžasný živý svět, který přináší originální příběhy, úžasné hrdiny a nebezpečná dobrodružství, je to kniha pro vás ;)

Originální název: Titentod

Série: Inkoustový svět

Autor: Cornelia Funke
Překlad: Alena Bezděková
Autor obálky: Miro Hadinec
Rok vydání: 2011
Rok vydání originálu: 2007
Nakladatelství: Knižní klub

Počet stran: 672