Místo anotace bych si dovolila sem dát úryvek z knihy, totiž část proroctví Krále Havrana: "V Anglii se objeví dva mágové; První se mne bude obávat; druhý bude toužit spočinout na mně pohledem; Prvnímu budou vládnout zloději a vrazi; druhý bude osnovat svou vlastní zkázu; První pohřbí své srdce v temném hvozdu pod sněhem, a přece bude dál cítit, jak se mu svírá bolestí; Druhý uzří v rukou svého nepřítele to, co je mu nejdražší; První prožije svůj život v osamění; bude svým vlastním žalářníkem; Druhý se vydá po liduprázdných cestách, s bouřkovým mračnem nad hlavou, a hledat bude černou věž na vysokém úbočí. Sedím na černém trůnu ve stínech, avšak oni mne neuvidí. Z deště mi vyvstanou dveře a já jimi projdu; Z kamení mi vyvstane trůn a já se naň posadím. Bezejmenný otrok bude nosit stříbrnou korunu, bezejmenný otrok bude králem v podivné zemi..."
K této knize jsem se dostala náhodou. Viděla jsem upoutávku na nový seriál od BBC, natočený údajně podle knihy. A tak nějak ze zvědavosti, jak zvládá BBC točit podle moderní literární předlohy, jsem si koupila v antikvariátu za pár korun sedmi set stránkového Jonathana Strange a pana Norrella. Začala jsem číst bez očekávání a netušila jsem, že o týden později po dočtení se tohle dílko britské spisovatelky vystřelí na vrchol mého čtenářského žebříčku (není tam samo, ale je tam). Ano, přelouskala jsem sedm set stránek za týden... a to i přesto, že jsem byla od osmi do šesti na brigádě. Toto je moje srdcovka. Naprostá.
Je to román z viktoriánského prostředí se vším všudy. Je výpravný, obsáhlý, a to tak moc, že některé čtenáře to možná na začátku odradí, protože (přiznejme si to), když nevíte o co jde, přijde vám začátek dost zdlouhavý. Necelých 200 stránek nás musí zabavit pan Norrell, který je...řekněme... dost suchar. Jonathan Strange - druhá hlavní postava se objeví až později a s jeho příchodem získá kniha nový spád. Ano, některé pasáže by šlo zkrátit, některé možná vynechat, nicméně dle mého názoru by to byla velká škoda, jelikož i zdánlivě hluché pasáže jsou autorkou napsané s tak bravurním sarkastickým humorem, že se to čte samo. Svůj nemalý podíl na tom má skvělý překlad, ale autorka je mistr vypravěč a britský humor na vás vyskočí i v temných částech knihy, kde byste ho vůbec nečekali.
Na druhou stranu, je to také fantasy. To nadpřirozeno se nám do příběhu vkrádá postupně, nenápadně, ale nakonec si získá svou podstatnou úlohu. Když se magie do Anglie vrátí, přinese sebou zmatek a temnotu, kterou nikdo nečekal. Svůj podíl na tom má jistý elf, za celou dobu nepojmenovaný, který v příběhu hraje velmi důležitou roli. Ale nečekejte žádného Legolase, je to stvoření nevypočitatelné, sobecké a naprosto nechápající lidskou morálku.
Děj postupně nabírá spád, všechno se propojuje, zamotává a vrcholí v grandiózním finále, které vás přiková k židli a nenechá vás jít spát, dokud jej nedočtete. Kdo by to ze začátku čekal, že?
Abych vůbec mohla příběh nějak zhodnotit, musím zabrousit alespoň k hlavním postavám, protože především díky nim je příběh tak skvělý. Budu se snažit nedělat příliš velké spoilery, ale pokud chcete mít při čtení úplně čistý štít, tak přeskočte až na závěrečné hodnocení. Pokud si nejste jisti, jestli si knihu pořídit, čtěte směle dál ;)
Gilbert Norrell je pravděpodobně první praktikující mág za posledních 300 let. Chce obnovit anglickou magii tak, aby byla moderní a užitečná pro všechny. Na druhou stranu je to samotářský učenec, který se na každého kouká skrz prsty a nejraději by byl stále zalezlý ve své knihovně. Kvůli tomu, aby dosáhl svého, a aby bylo vše podle něj, je ochoten udělat téměř cokoliv. V jádru není zlý, ale krom toho, že je obklopen z většiny špatnými lidmi, je to také trochu sociopat, který neovládá běžnou společenskou empatii.
John Childermass, Norrellův sluha a bývalý zlodějíček, je asi jediný z Norrellova okolí, kterému na svém pánovi skutečně záleží. Je dost svérázný, trvdohlavý, prostořeký, ale také inteligentní, schopný a loajální. Jako jeden z mála se dokáže zachovat zdravý rozum i v napjatých situacích a v příběhu funguje (ač to tak nejdřív nevypadá), jako taková skrytá hybná síla, která (ať už plánovaně nebo ne), postrkuje příběh k rozuzlení. Především proto, že ačkoliv je ve středu dění, není sám o sobě tak důležitý, aby někoho příliš zajímal, a tak má volné pole působnosti. A je to má nejoblíbenější postava :)
Jonathan Strange, divoký mladý šlechtic, který se snaží zbavit svých zlozvyků jako pití a hazardu, aby získal svou vyvolenou, udělal dojem na otce a nakonec se usadil. Je horkokrevný, prchlivý, ale dobrák se srdcem na pravém místě. K magii se dostane náhodou, když se snaží dokázat Arabelle, své nastávající, že si našel důstojné zaměstnání. Dalo by se říct, že Jonathan je takový romantický hrdina, kterému osud moc nepřeje a stále ho podrobuje těžkým zkouškám, aby nakonec dospěl k té nejhorší. Někde uprostřed knihy se stane válečným mágem britského impéria, jen tak mimochodem se podílí na bitvě u Waterloo. Jonathan začne zkoumat magii, před kterou ho marně (a dost neohrabaně) Norrell varuje.
Gentleman - jinak v knize pojmenován není, je elf se stříbrnými vlasy "jako chmýří bodláčí" , který po přivolání do našeho světa začne dělat neplechu. Těžko říct, jestli je zlý, spíš si myslím, že to je taková elfská nátura. Zjistí, že podle něj náš svět není v pořádku a chce ho přizpůsobit svým představám. V podstatě všechno dělá s čistým svědomím. Pro příběh je to každopádně hlavní záporná postava (dle mého názoru naprosto dokonalá).
Arabella - Jonathanova žena, přímá a chytrá, která sice není zasvěcená do tajů magie, ale má všech pět pohromadě, takže jí nic neunikne. Pro příběh má zásadní roli, nebudu říkat jakou, ale Arabellu mám ráda, bohužel má holka taky smůlu. Ale kdo v téhle knize nemá...
Abych popsala všechny postavy, byla bych tu hodně dlouho. Stephen black, Lady Pole, pouliční kouzelník Vinculus, nebo dva neřádi Drawlight a Lascelles, všechno jsou to barvité a skvěle napsané postavy, které mají v příběhu svou roli, ale to už bych musela spoilerovat moc. Každopádně postavy jsou hlavní plus této knihy. Jejich charaktery vytvářejí příběh samy, jako by autorka ani nemusela dělat nic, jen se dívat a sepisovat, co dělají. Velkým otazníkem pro čtenáře je takzvaný Král Havran, neboli John Uskglass, který celý příběh provází, přestože se tam vlastně (téměř) nevyskytuje ;)
95%
Konečné hodnocení: Perfektně napsané. Pro mě naprosto top knížka. Ano, není to young adult ani klasická fantasy, pro někoho to může být zdlouhavé a málo akční, ale pro mě je to 700 stránek čtenářského požitkářství velmi originálně pojatého příběhu. Největší plus jsou barvité postavy a i když se příběh zprvu rozbíhá pomaleji, vztahy mezi postavami se vyvíjí tak, jak se vyvíjí jejich charakter (jako ve správném románu) a děj se tak zamotává a zamotává, až vyústí v grandiózní finále. Celý příběh je psán s lehkostí, navíc je tu všudypřítomný autorčin sarkastický až černý humor, který příběh sem tam vtipně okoření. Doporučila bych všem, co mají rádi tlusté knihy, temné romány z viktoriánské Anglie a chtějí zkusit zase jinou podobu žánru fantasy. Skvělá četba na líná letní odpoledne či dlouhé zimní večery.
"Může mág zabít člověka magií?" zeptal se lord Welington Strange.
Strange se zamračil. Ta otázka se mu očividně nelíbila. "Mág by nejspíš mohl," připustil, "ale gentleman nikdy.
U seriálu to začalo, a tak si neodpustím pár slov i k němu, po tom co jsem přečetla knihu a zhlédla celý seriál. Myslím, že lépe to asi ani nikdo natočit nemohl. Film by nestačil pojmout vše, co je v knize a i sedmihodinový seriál je dost osekaný. Přesto vystihli podstatu a nechali tam vše, co je pro příběh důležité. Obsazení postav je dokonalé, myslím, že to trefili naprosto přesně, a to i přes to, že Jonathan Strange má v seriálu tmavé vlasy. Vřele doporučuji, ale pokud si chcete seriál užít, přečtěte si nejprve knihu ;)
Autor: Susanna Clarke
Originální název: Jonantan Strange & Mr. Norrell
Překlad: Viktor Janiš
Ilustrace: Portia Rosenbergová
Obálka: William Webb, Daniela Eftimiadisová
Rok vydání originálu: 2004
Rok vydání: 2007, 2015
Nakladatelství: Alman , Omega
Počet stran: 704
Žádné komentáře:
Okomentovat