ROSSUM´S UNIVERSAL ROBOTS. Čapkovo utopistické drama, v němž se světu poprvé představilo slovo robot. Vypráví o továrně, v níž vznikají roboti, kteří pracují za lidi a umožňují tak vzniku jakéhosi "ráje". Jenomže nic netrvá věčně a i roboti můžou začít myslet na sebe.
S knížkami nazývanými "klasika" je to těžké. Buď jsou vážně dobré a nestárnoucí, protože mají pořád čím zaujmout a nebo je napsal spisovatel, který byl pro nás něčím významný a přestože jeho knížky nejsou pro dnešní dobu téměř ničím zajímavé, za každou cenu se je snažíme narvat do povinné četby. Přiznám se, že nejsem žádný čapkoznalec a R.U.R. jsem si vybrala hlavně kvůli tématice. Když jsem přečetla světové zakladatele sci-fi, měla bych přečíst i toho českého. Jinak jsem se nedokázala přinutit cokoliv jiného od Čapka přečíst celé, snad kromě pohádek, které jsou sice moc roztomilé, ale oblíbila jsem si jich jen pár (jako například skvělou Loupežnickou pohádku). On pan Čapek byl sice moc chytrý a vzdělaný pán, který se prostě vyznal, jenomže na můj čtenářský vkus se moc rozepisoval o věcech naprosto nedůležitých, což občas takoví světaznalí lidé dělávají. Čímž nechci pana Čapka nijak hanit, protože jeho knížky můžou rozhodně mít velký přínos i pro čtenáře dnešní doby.
Nicméně abych se konečně dostala ke knížce. Přečetla jsem jí za jedno odpoledne, vážně je to spíš sešítek než knížka. Nebo vlastně drama. Když jsem jí dočetla, měla jsem pocit, jako bych byla svědkem něčeho důležitého. Ať si v zahraničí říkají, co chtějí, ale jeden z kořenů moderního sci-fi je právě R.U.R. Přestože se děj odehrává na víceméně jednom místě (jeviště), jste svědky stvoření umělých lidí - robotů - tak podobných lidem, že neznalý člověk nerozezná rozdíl. Továrna, kde se tito roboti vyrábí jim odstranila emoce (víceméně) aby mohli sloužit lidem, kteří si už zvykli, že nemusí nic dělat a časem zakrňují. Ovšem výrobci nemohli robotům odstranit bolest, protože se pak často poškozovali a strach z bolesti je měl udržovat mimo nebezpečí. Taková oprava samozřejmě stojí hodně peněz.
Jenže kde je strach, je i nenávist, proto netrvalo dlouho a roboti ovládli svět a vymýtili lidstvo. Poslední přeživší jsou lidé nacházející se v samotné továrně a nemyslím si, že budu nějak spoilerovat, když řeknu, že jejich životnost je dost omezená. Před tím se ale odehraje sled různých událostí, pár vztahových interakcí a náhod, které vedou k tomu, že jedna trochu hysterická paní zničí návod, jak roboty vyrábět.A jelikož jediný člověk, co to uměl už zemřel, nastává problém i pro samotné rebelující roboty.
Tento jednoznačně nadčasový a naprosto seriózně postapokalyptický scénář vrcholí jakousi nadějí, kdy poslední žijící člověk je svědkem vzájemné lásky dvou robotů, kteří jsou ochotni obětovat se jeden pro druhého. To je taková nadějná tečka na závěr, protože s touto dvojicí nastává nový začátek pro lidstvo. Čapkovi roboti totiž nejsou žádné plechovky, ale spíš dokonalí umělí lidé vytvoření z biologické hmoty (tak je to tam, myslím, popsáno). A "tadá", hned je tu naděje, že budou i malí robůtci.
Tím jsem shrnula děj a doufám, že už z něj je jasné, že Čapek napsal příběh, který se pak bude v budoucnu ještě v mnoha podobách omýlat a znovu v různých podobách objevovat ve filmech nebo v knížkách. A stále bude aktuální. Navíc od té doby, co se ujalo jeho slovo "robot", už nemuseli spisovatelé tzv. vědeckých románů (dnes známých jako sci-fi) používat jiné prapodivné názvy. Takže svět děkuje Čapkovi za nové slovo :)
95%
Konečné hodnocení: Nikomu neuškodí si tento kraťoučký příběh přečíst. Čte se rychle, i když se čtenář může v zamotaných rozhovorech a jménech chvílemi trochu ztrácet. Důležitá je ovšem podstata a myšlenka. R.U.R. mě naprosto dostalo, vážně.
Autor: Karel Čapek
Rok vydání: 2004
Nakladateství: Arthur
Rok prvního vydání: 1920
Počet stran: 102
Žádné komentáře:
Okomentovat