Další fantasy román z oblíbené série knih, jejichž děj se odehrává ve světě zvaném Wetemaa, se zabývá hrdinnými skutky Halldora z Mortaluny a jeho rytířských přátel z Aurixského knížectví, na které doléhají těžké časy. Během války se sousedními Cynibrinci přijde země o panovníka a jeho dcera Rhonwen se stane poslední nadějí pro rytíře Aurixského dvora. Po dlouhé odmlce se konečně autor vrací se svojí oblíbenou Wetemaou, což by mělo přinést radost všem jeho věrným čtenářům.
Hlavním hrdinou této knihy je opět Halldor z Mortaluny, s jehož osudem jsme byli seznámeni už v předchozím díle. Teď už ale není nezkušeným panošem, ale stává se rytířem knížete Aurixů a zaplétá se do politického dění. Celá kniha je opět rozdělena na dvě části, kdy v první podniká Halldor s Arslanem klasickou dobrodružnou výpravu, která již tradičně vůbec dobrodružná být neměla, ale všechno se opět zvrhne v boj o život, který, ač to tak nikdy nevypadá, hrdinové nakonec vyhrávají. To není spoiler, to už je všeobecně platná věc, že schopnost hlavních hrdinů takových příběhů je přežít všechno, co si na ně autor vymyslí. O to je pak čtenář víc překvapen, když pak hrdina skutečně zemře.
Ve druhé části knihy rozehrají hrdinové (ať už nám známí nebo úplně noví) partii promyšleného příběhu, který se točí kolem svatby aurixké princezny Rhonwen.
Asi nemá smysl už po několikáté pořád opakovat, jak je knížka skvěle napsaná, jaké jsou postavy zábavné, pestré a živé… to platí pro všechny knížky od Veroniky Válkové. Ale Haldor, Arslan, Haldrin a Torgný mi nějak přirostli k srdci. Haldor je krásně ironický a ač válečník, není to klasický hlavní hrdina. Má svůj charakter, má své dobré i špatné stránky, ale hlavně vás přinutí fandit mu až do konce.
Jelikož tuto recenzi píšu hodně zpětně a zbytek knížek z Wetemay mám už přečtenou, můžu napsat, že je to asi moje nejoblíbenější knížka z celé série. Ostatní jsou také skvělé, o tom žádná, ale tahle mě bavila asi nejvíc, je to jako byste měli hodnotící stupnici od jedničky do desítky, kdy deset je nejlepší hodnocení a jedné knížce mezi desítkami byste dali číslo jedenáct.
Je pravda, že jsem v první polovině příběhu byla ze začátku trochu rozmrzelá, že se hlavní děj zdržuje zase nějakými příšerami, a zatýkáním a podobnými věcmi, ale když pak člověk knihu dočte, zjistí, že se mu právě nejvíc líbí, když ho kniha dokáže takhle zvednout ze židle, protože to také ne každý autor umí.
85%
Název: Rytíři kněžny Rhonwen
Série: Wetemaa (3.)
Autor: Veronika Válková (Adam Anders)
Rok vydání: 2004
Autor obálky: Martin Zhouf
Nakladatelství: Mladá fronta
Počet stran: 320
Žádné komentáře:
Okomentovat