Tři tváře - Brandon Sanderson

Tři tváře jsou tři samostatné novely o přibližně 100 stránkách, které nakladatelství Talpress vydalo jako jednu knihu v pevné vazbě. Tematicky ani nijak jinak spolu nesouvisí, mají jen stejného autora a tím je úžasný Brandon Sanderson. 

Myslím, že už není třeba pořád dokola rozebírat jeho dokonalý styl psaní, jeho neotřelé nápady, umění udržet napětí a vytvořit úplně nový fungující svět postavený na jedné základní myšlence, nebo jeho časté zapracovávání filozofických a jiných úvah do příběhů. Prostě, Sanderson je jeden z nejlepších současných fantasy a sci-fi spisovatelů a to mi nikdo nevymluví. Jen ta obálka mohla být hezčí. 

První novelou je Císařova duše ( The Emperor's soul), totiž krátký příběh ze světa, kde se odehrává autorovo debut - Elanris. Základní kámen celého příběhu je myšlenka magie založená na používání magických pečetí, které dokážou přepsat historii (duši) nějakého předmětu a tím ho změnit (zjednodušeně padělat nebo falzifikovat). Prostředí je inspirované čínskou kulturou. Děj se povětšinou odehrává v jedné místnosti císařského paláce, hlavní postavou je nadaná falzifikátorka, která je chycena při krádeži zlatého žezla. Je jí slíbena svoboda, pokud dokáže nemožné. Vrátit duši císaři Ašravanovi, který byl po atentátu "obnoven", ale jeho duši se opravit nepodařilo. A tak je rozehrána mocenská hra vysokých mocnářů, kteří nemohou připustit, aby v císařství zavládl chaos. Příběh je to velmi originální, a i když to tak možná nevypadá, tak i napínavý. Sanderson dokázal jít do hloubky podstaty člověka. Tato novela má velmi vypracované postavy, které bojují se svými vlastními pýchami a touhami. Jak příběh skončí, to nepovím, stojí za to si to přečíst. Každopádně je pro mě ze všech tří novel nejkomplexnější, prostě se mi líbila nejvíc, jak nápadem, tak zpracováním a pointou. 

Druhá novela je první částí ze série Odvěký meč (Infinity blade) s názvem Probuzení (Awakning). Druhý díl zatím nebyl u nás vydán, což se doufám změní, ale i tak může Probuzení fungovat jako samostatný příběh. Zatímco první novela byla čistá fantasy, tato se sice tváří jako fantasy, ale nakonec zjistíme, že jde o scifárnu, jen ty technologie nehrají tak velkou roli. Nebo spíš… z pohledů zaostalých lidí vypadají jako kouzla. Světu vládnou nesmrtelní. Nikdo neví, odkud přišli, ale mají v područí své poddané, kteří nemají jak vzdorovat jejich vrtochům. Děj se odehrává na ostrově nesmrtelného jménem Raidriar, kterému jeho poddaní říkají Božský král. Hlavním hrdinou je mladík Siris, který je Obětovaným, totiž potomkem pokrevní linie válečníků, kteří dostali právo vyslat vždy jednou za generaci svého potomka, aby zápasil na život a na smrt s Božským králem. Siris nikdy nedělal nic jiného než, že trénoval na zápas, který byl jistá smrt. Všichni jeho předkové v zápase zahynuli. Proto je překvapením, když právě od Božského krále zabije. Když se vrátí domů, nepřivítají ho vystrašení lidí přívětivě a ze strachu z dalších nesmrtelných Sirise vyženou. To je ale jen začátek příběhu. Začne tak Sirisova cesta za svobodou, za záchranou utiskovaných lidí i za poznáním sebe sama. Ukáže se totiž, že vše je jeden velký klam, že zabít nesmrtelného není tak jednoduché a ani sám Siris o sobě nezná pravdu. A ta je krutá. Jelikož je to první díl série, příběh ani postavy nejsou tak hluboké jako u první novely. Ale příběh je spletitější, napínavější a akčnější. Člověk soucítí se Sirisem, který táhne obrovské břemeno a vypadá to, že se proti němu celý svět spiknul. I jako samostatný příběh to ale má jasnou linii, velmi spletité vztahy postav a jejich osudy a především skvělé a nečekané vyvrcholení. A originální nápad, fungující svět postavený na technických zázracích, které vypadají jakou kouzla. 

A pak je tu Spousta (Legion), asi nejšílenější dílo, které jsem četla. Hlavním hrdinou je Stefan Leeds, milionář známý především pro svou genialitu a výstřednosti, způsobené halucinacemi. Vědci se nedokázali shodnout, jakou psychickou poruchou trpí. Stefan se obklopuje výplody své mysli, které mají každá svou osobnost, své znalosti, své vrtochy a ve Stefanově domě i svůj vlastní pokoj. Jak říká Stefan, on má halucinace, ale není blázen. Dokáže je přeci držet na uzdě. Jemu to tak vyhovuje a jeho okolí si na jeho výstřednosti už zvyklo. Je najímán na řešení různých zapeklitých případů a záhad, které za pomoci svého týmu halucinací řeší. V tomto příběhu je ale zapojen do vyřešení krádeže fotoaparátu, který je schopný fotit minulost. Jeho vynálezce s ním uprchl ze země do Izraele, aby v Jeruzalémě vyvrátil nebo potvrdil zmrtvýchvstání Krista. No, novela byla nejkratší, nejvtipnější, nejsvižnější a četla se nejlépe. Možná je i škoda, že nebyla delší, tenhle příběh má velký potenciál, stejně jako postava Stefana a jeho smečky geniálních, ale občas hašteřivých halucinací. Hlavní z nich jsou filozof Tobiáš, geniální vyšetřovatelka Ivy a mariňák Jack. Plus spousta dalších. Je pravda, že bez nich by to byl sice taky zajímavý příběh, ale rozhodně by to nebyla taková sranda. Halucinace jsou plnohodnotné postavy a starají se o vtip. Nejvíc jsem byla zvědavá, jak se věřící mormonský spisovatel Sanderson popere s možností potvrzení nebo vyvrácení podstaty Křesťanství. Nebylo to úplně to, co jsem čekala, ale bylo to dobré a nakonec opět zabodoval. Moc dobrý nápad. Jen mi trochu praštilo do očí. Bigfoot bych opravdu nepřekládala jako Velká noha. Nepřekládala bych to vůbec, pak to pro někoho, kdo nepochopí překlad, může ztratit pointu. Stejně jako překlep na konci novely (str 294, 6.řádek na konci, kde má být "díval" místo "nedíval", protože jinak nemá pointa moc smysl). 

80%

Konečné hodnocení: Tři úžasné a originální příběhy, každý jiný a každý mě bavil, doporučuji všem a především náročnějším čtenářům, kteří se už nespokojí se stokrát ohranými fantasy a sci-fi příběhy o dracích, trpaslících a mezigalaktických průzkumných lodích. 

Název: Tři tváře 

Autor: Brandon sanderson 

Překlad: Milena Poláčková 

Obálka: Trilabit 

Rok vydání: 2014 

Nakladatelství: Talpress 

Počet stran: 304