Úzasný Mauric a jeho vzdělaní hlodavci - Terry Pratchett

Mauric, kocour s kožichem plným lupů, který ví, kdy a jak chytit příležitost za vlasy, si zařídil skvělé živobytí. Má jednoho hloupého kluka jako pištce a vlastní krysí pohromu - krysy, které jsou podivně inteligentní. Tak vzdělané, že na ně už Mauric nedokáže myslet jako na "oběd". Každý zná příběh o krysách a krysaři - a tak jim m lidé dávají spoustu peněz… Dokud se nepokusí provést svůj trik v zapadlém městečku daleko v Übervaldu, kde tahle dokonale připravená finta najednou nevyjde. Někdo tady totiž hraje na jinou notu. Ve sklepech čeká něco velmi, opravdu velmi ošklivého. Krysy se musí naučit nové slovo. ZLO

Dopředu se přiznám, že nemám přečteného komplet Pratchetta, jen několik nejprofláklejších knížek ze Zeměplochy. A ačkoliv chovám k tomuto pánovi vážně úctu a při čtení mě dokáže rozesmát, nepatří mezi mé nejoblíbenější autory. Ale na Maurice jsem se vážně těšila. Když to vezmu z vnějšku, tak obálka je vážně parádní a ze všech vydání, které jsem viděla, jednoznačně nejhezčí. Nicméně krásná malovaná pohádka a tloušťka knížky (necelých 300 stran) svádí k dojmu, že jde o dětskou knížku. A ona to údajně prý opravdu měla být knížka směrovaná spíš dětem, ale pak se to Terrymu trochu vymklo z rukou.

Děj samotný není příliš složitý…vlastně je úplně jednoduchý, nicméně (abych byla upřímná) pro mě byl naprosto nepředvídatelný. Nebo to bylo možná tím, že kvůli znalosti Pratchettových knih jsem očekávala všechno možné a ani jsem se nepokoušela předvídat děj dopředu. Protože příběh je to klasicky…šílený. Mluvící kocour, mluvící krysy, podzemní honičky, přidrzlá holčina, krysí bungee jumping, čůrací oddíly, strašně složitá a bláznivá jména… to je jen hrubý nástin veškerého mišmaše, který ale nakonec nějakým zázrakem dává smysl. 

Hlavním prvkem jsou samozřejmě krysy, které z počátku děj spíš brzdily a oddalovaly, což možná byla příčina toho, že tak do poloviny knížky jsem se nemohla pořádně začíst. Pak je tu Mauric, který je skvělý v každém případě a pak Karlík a Zlomyslena, kteří byli možná ze začátku hybateli děje, nicméně tuto funkci ztratili rychle a převzaly ji krysy. Pak už byli lidé spíš jen pro ozdobu nebo pro vztek. Ano, Zlomyslena byla občas vážně na pěst.

Kdybych děj nějak rozvrhla, tak je tu úvod, který je zajímavý, chytlavý a vtipný. Pak seznamovací část, ta mě moc nenadchla, i když chápu, že byla důležitá, ale neuškodilo by ji trochu zkrátit. Byla totiž delší než třetí část, a to akce - nejdůležitější vyvrcholení, které bylo parádní, krysácky akční a temné. Krysy bodovaly, ale mohlo být delší, vůbec bych se nezlobila. A pak je tu závěr a dozvuk zápletky, který je na můj vkus příliš natahovaný, nicméně je tu vtip, který to zachraňuje. 

Hlavní plus knížka dostává za ty myšlenky vztahů člověka a zvířat a především za všechny krysí hrdiny. Oproti klasickým Pratchettovkám je chvílemi opravdu vážná, temná a i když vím, že jde o krysy, tak je to celkem psycho. Takže pokud jsem to ještě dostatečně nezdůraznila: NEČÍST DĚTEM!!! Vtip tu ale nechybí, i když je ho tu méně, než jsem u Pratchetta zvyklá. Je tu přehršel vážně dobrých a i šílených nápadů, které nutí člověka pokývat uznale hlavou nad autorovou fantazií. A odvahou. Ale zároveň (a to je asi můj osobní pocit) mi tu chvílemi něco chybělo. Možná jsem zmlsaná klasičtějšími romány, protože propracovaný děj a hluboké postavy tady opravdu čekat nemůžeme. Je to oddychovka, na kterou člověk na ní musí mít náladu, ale když se trefí do noty, tak si to vážně užijete. 

65%

Konečné hodnocení: Je to šílené, vtipné i donutí k zamyšlení. Není to nejlepší Pratchettův počin a najdou se i hluchá místa, ale na oddech je to vhodné, pokud máte rádi mišmaš složený z nepředvídatelných krys s osobností. Rozhodně to není knížka pro děti.

Originální název: Amazing Maurice and his Educated Rodents

Autor: Terry Pratchett 

Překlad: Jan Kantůrek
Ilustrace: David Wyatt
Rok vydání originálu: 2002
Rok vydání: 2003 (1.vydání)
Nakladatelství: Talpress
Počet stran: 288