V prvním dílu se líčí, jak loď anglického krále zajme francouzskou fregatu a uchvátí její cenný náklad, nevylíhlé dračí vejce. Osud kapitána Willa Laurence v tu chvíli nabere nový směr: stane se letcem a opatrovníkem vylíhlého draka pojmenovaného Temeraire. Mezi oběma se vyvine skutečné přátelství na život a na smrt. Draci totiž nejenže mluví jako lidé, ale stejně jako oni vládnou rozumem. Temerairova ušlechtilá povaha a rozum mu pomáhají čelit úskalím nejen v boji, ale především při překonávání překážek, které se jemu i jeho pánovi staví do cesty...
Tuto knihu mi doporučil kamarád, když jsem řekla, že Jonathan Strange a pan Norell je jedna z mých nejoblíbenějších knih (recenze zde). Drak Jeho Veličenstva je totiž tematicky dost podobný. Odehrává se v jakési alternativní historii, v Británii během Napoleonských válek. Napoleon Bonaparte je poněkud roztahovačný a celá Evropa má co dělat, aby ho zadržela. A tak armáda Spojeného království musí nasadit všechny své síly, ať už pozemní, námořní nebo letecké. Ano, čtete správně. Královské letectvo a jeho draci i s posádkami patří ke klíčovým složkám armády.
Čekala jsem napínavé bitky a neohrožené letce na nebezpečných dracích, dech beroucí akci naroubovanou na skutečné události té doby. A v podstatě jsem to dostala, až na to, že to tvoří ani ne deset procent celé knihy. Zbytek je spíš román Jane Austenové, kde polovina hlavních postav jsou draci. Upřímně moc nevím, pro koho je román určen, já bych ho skoro dala do literatury pro mládež, i když nevím, jestli by mladé čtenáře oslovilo celé to vojenské prostředí. Nicméně tato kniha je spíš o vztahu mezi drakem a člověkem.
V knize jsou dvě hlavní postavy. William Laurence, mladý námořní kapitán, který se shodou okolností stane kapitánem nově vylíhnutého draka. Laurence je správňák až do morku kostí. Dodržuje společenská pravidla, trestá neposlušnost a Jeho Veličenstvu je věrný až za hrob (také moc nepije, nefetuje, nehoní ženský, červená se, když se někdo zmíní o sexu...je to správný skautík). Jeho jediným zájmem je jeho drak, o kterého s stará víc než svědomitě. A právě jeho drak Temeraire je druhou hlavní postavou. Je velmi inteligentní a samozřejmě asi nejvzácnější ze všech draků v celé Evropě, jak jinak. Temeraire přinesl do příběhu trochu toho okořenění a to svou bezelstnou povahou a snahou chápat lidské konvence, zvyky a zákony. Jelikož v knize všichni draci mluví, dělá to z nich naprosto plnohodnotné postavy. Ale i přesto si myslím, že kromě dvou hlavních hrdinů, které jsem zmínila, tu nestojí nikdo další o větší představování. Valná většina postav je naprosto vedlejší a jde pospat jedním či dvěma slovy (jako například: velitel, lenoch/pitomec, hromotluk, přítel, pomocník, dobrák, holka).
Přirovnání k Jane Austenové je, myslím, na místě už z toho důvodu, jak je napsaný text. Jazyk je květnatý a při čtení si možná budete muset zvykat na neskutečně dlouhá souvětí. Musím pochválit překlad, který také dodává knize na autentičnosti a vám přijde, že skutečně čtete román z přelomu 18. a 19. století. To ale také znamená, že text je hodně popisný a dialogy nejsou většinou zrovna svižné. Takže knihu nedoporučuji čtenářům, kteří vyžadují akční čtení. Mě se ale kniha četla velmi dobře. Možná to bylo tím, že jsem před tím četla Projekt Kronos, takže trocha toho milého anglického uhlazeného vypravování mi přišla vhod.
Samotný děj je velmi jednoduchý a nečekejte žádná velká překvapení, protože tu prostě nejsou (a ani by se na těch 250 stránek nevešla). Vylíhne se vejce, následuje výcvik, první akce, pak se to tam nějak motá a nesmí chybět závěrečná bitka, která je kraťoučká. Valnou většinu děje tvoří budování vztahu mezi Laurencem a Temerairem, což je vážně rozkošné, milé a občas i zajímavé. Podstatnou část tvoří budování vztahů mezi Laurencem a ostatními postavami, což je občas okořeněno nějakou tou neshodou, předsudky nebo záští. Ale nic natolik vážného, aby to v člověku vyvolalo větší emoce. Drak Jeho Veličenstva je prostě kniha o přátelství a oddanosti, drak a jeho kapitán se naprosto zbožňují, Laurenc má ke svému svěřenci téměř otcovský vztah.
Asi takhle, kniha není vůbec špatná, je to takové milé čtení z vojenského prostředí, takže bych ji doporučila mladším klukům a holkám. Ale stejně tak ji určitě ocení i milovníci příběhů o britských gentlemanech okořeněných o nějaké to fantastično. Svět jako takový měla autorka celkem dobře promyšlený, i když si nedokážu představit živit tolik draků ze státní pokladny, to musí lézt hrozně do peněz (a ta spotřeba dobytka...). Možná právě proto jsem u hodnocení této knihy trošku rozmrzelá, protože i když se mi líbila, přijde mi její potenciál trestuhodně nevyužitý. S takovým námětem by šel napsat rozsáhlý román, který by se již zmiňovanému Jonathanu Strangeovi a panu Norrelovi s přehledem vyrovnal. Možná ho i předčil. Stačilo by rozpracovat postavy, přidat jim na důležitosti, přidat trochu intrik, politiky, zápletek, překážek, také by neškodila nějaká ta romantika nebo dobré přátelství, nebo naopak nějaký osobní nepřítel. Laurence by nemusel být takový Kája Mařík, ale s dobrou zápletkou by ani to nebylo na škodu. Takhle je kniha hrozně prvoplánová. Ale já doufám, že je to jen syndrom prvního dílu, jak už to u delších sérií bývá. Seznámili jsme se s hlavní dvojicí a další díly slibují trochu zajímavější zápletky, takže druhému dílu dám určitě šanci.
65%
Konečné hodnocení: Přidejte Austenové draky a vojenské prostředí Napoleonských válek a máte Draka Jeho Veličenstva. Skvělý nápad, milé zpracování, ale dost prvoplánový děj bez většího prokreslení postav. Knize by slušela složitější zápletka a dynamičtější děj, ale i tak to byl hezký příběh o přátelství.
Série: Temeraire
Originální název: His Majesty's Dragon
Autor: Naomi Novik
Překlad: Petra Kůsová
Obálka: Todd Lockwood
Rok vydání: 2007
Rok vydání originálu: 2006
Nakladatelství: Argo
Počet stran: 278
Žádné komentáře:
Okomentovat